Czech Made Man

Po dost dlouhé době (rok, možná dva) jsem si opět zašel do toho našeho malého kina, tentokrát na film Czech Made Man.

Krom toho, že lidí bylo v kině celkem tak deset, tak mě film zaujal. I když kvůli malému zájmu ani popcorn nedělali (asi už i tam jim zdechl pes), tak jsem to nějak se slanýma brambůrkama Lay’s a Fantou přežil.

Ale k filmu: Film vypráví příběh jednoho českého človíčka, který již v mládí poznal, že být poctivý není pro svůj velký úspěch zrovna nejlepší cesta. Od mládí věděl, že v životě člověk hraje jenom sám za sebe a že není dobré se při dosahování svého cíle ohlížet na ostatní. Byl to parchat, sem tam mu něco nevyšlo, ale neseděl na prdeli a nekoukal na televizi. Miloval peníze a šel prostě po nich.

A co jsem si z filmu odnesl? Shrnul bych to do „Buď svině a třeba to vyjde.“

Jakub Vrána je člověk, který mě díky svému příběhu (záleží, jak moc se blíží pravdě) zaujal – že se i přes špínu a všechny sviňárny, které dělal, dokázal v tomto hnusném světě vyšplhat poměrně vysoko a díky tomu se nyní válí v milionech. Už v roce 2005 vydělával 1000 $ za den. A kdo tohle má?

Ale člověk to vidí i kolem sebe. Známé „Co si nenakradeš, to nemáš“ nebo „S poctivostí leda pojdeš“ (motto filmu) snad platí už úplně všude. A skutečný Zdeněk Kubík, o kterém film pojednává, tohle prostě věděl a byl ve správný čas na správném místě. A o tom dnešní úspěch je.