MacBook – den druhý
6 Bře
Po pár hodinách spánku jsem nastoupil do další etapy hrátek s MacBookem. Ráno, když jsem se vzbudil, jsem se dokonce těšil, až si MB zase otevřu a on se během dvou vteřin zapne. Ano, po otevření víka MacBooku můžete pracovat opravdu ihned. Když totiž MacBook zavřete, uspí se a bílá dioda v pravém rohu MB začne „dýchat“ – pomalu zhasínat a pomalu opět rozsvicovat. Po otevření MacBooku trvá cca dvě vteřiny, než se vrátí do stavu, ve kterém jste jej uspali. Dokonalé!
Dnešní ráno se neslo v duchu synchronizace iPhone s MB. Nevěřili byste, kolik času a nervů Vám může vzít jen obyčejné zapomenutí autorizace počítače v iTunes. Bez toho nemáte šanci do iPhone nainstalovat jakoukoliv aplikaci. Přitom na Win to tak striktní nebylo. Nakonec, po problémech s kontakty a aplikacemi, se mi vše povedlo a byl jsem spokojen. Sice mi to zabralo možná i pár hodin, ale není kam spěchat =).
Přesuňme se k hardware
První dvě věci, které jsou absolutně jiné, jsou vstupní zařízení. A to klávesnice a myš. Na Windows jsem měl BlueTooth myš nastavenou na nejvyšší rychlost. Na MB je nejvyšší rychlost nepoužitelná. Pokud se chcete trefit do křížku, je to opravdu na dlouho a každé trefování se kurzorem do nějakého malého objektu mě vyloženě vytáčelo. Když totiž s myší jezdíte pomalu, kurzor jezdí taky pomalu, což je logické. Když ale trošku zrychlíte, kurzor zrychlí taky, ale o hodně více než v poměru s pomalým ježděním. Jednoduše je mezi hranicemi pomalého a rychlého pohybu kurzoru obrovský schod. Zaplať pán bůh mě z tohoto problému dostal Jan Toms, který mi poradil program Mouse Acceleration, kterým se dá tento nešvar (částečně) eliminovat. Na myš jsem si nastavil hodnotu -1.5% a na trackpad 6.0%. Bohužel rychlost myši je nízká a nijak zvětšit se pravděpodobně ani nedá, alespoň se konečně můžu trefovat do toho, do čeho chci a pokračovat v prozkoumávání systému.
Určitě mi ale všichni mac-uživatelé potvrdí, že je to jen o zvyku. Souhlasím, na všechno si člověk dokáže zvyknout. Pro mě to však bude to nějsložitější, na co si budu muset měnit návyk.
Dnes jen trackpad
Myslel jsem, že za dnešek napíšu, jestli jsem nějak pokročil ve zvyku na jiné chování kurzoru. Bohužel se mi ráno v myši vybily baterky, a tak jsem byl celý den odkázán na trackpad. Ten je hodně rozměrný a díky tomu pohodlný. Má obrovské možnosti nastavení, takže si ho můžete krásně přizpůsobit. Zvládl jsem s ním dělat celý den a nijak mě neomezoval. Jak už jsem řekl, po správném nastavení je radost jej používat.
Klávesnice
Další věc, na kterou si musím nově zvykat, je klávesnice. Teď ani tak nemyslím rozložení, jako spíše používání klávesových kombinací. Pokud chcete na Windows napsat zavináč, jednoduše stisknete alt + v. Tady na to můžete zapomenout. A nejen na toto, skoro na všechno. Ještě na prodejně mi prodejce ukázal, že pro zavináč musím používat kombinaci alt + ě (neboli dvojku pod funkčními klávesami). A tím to začalo. Hon za používáním klávesových skratek. Pro zavření aplikace mačkáte cmd + q, pro minimalizování cmd + m, pro nastavení cmd + ,. A opravdu je to pohodlné a dost návykové.
Jinak zpracování klávesnice je velmi dobré. Píše se na ní pohodlně, ale asi bych volil jiný materiál. Spíše nějaký lesklý. Podle mě půjde delší používání na jednotlivých klávesách vidět. Bezdrátovou klávesnici jsem zatím nezapojoval, zkouším totiž, jaké je na MacBooku dlouhodobě psát. I tento článek píšu na něm a klávesnice mě nijak neomezuje. Je to opět jen o zvyku a za ani ne dva dny do sebe základní klávesové zkratky bezprobémů dostanete.
Ostatní materiál
Všechny ostatní plasty jsou lesklé a hladké, což je absolutní plus a většina výrobců si to stále neuvědomuje. Klidně si můžete MB třeba pokreslit fixou, pak totiž stačí vzít jen vlhkou utěrku a plast otřít. Také nikdy nehrozí, že by vám plasty zežloutly, nebo že by se vám pod klávesnicí vedle touchpadu udělaly kola od pokládání zápěstí.
Změny ve vnímaní MacBooku
Bohužel u mě byla koupě MacBooku takovým skokem do tmy. Nikdy jsem s OS X nepracoval, znal jsem jej jen z iPodu a iPhone. Z všelijakých recenzí majitelů (z oboru webdesigner/kodér/grafik/fotograf) jsem četl jen pozitivní ohlasy, tak jsem si řekl, že do toho prostě půjdu. Včera mě ještě braly jakési myšlenky, že to nebyl zrovna dobrý krok. Dokonce jsem měl choutky vrátit se na (každé dvě hodiny restartující se =D) Windows 7. Fuj teda… Důležité je tomu nepodlehnout a opravdu se snažit si na OS X navyknout. Už nyní začínám pociťovat klady tohoto systému a stroje. OS X a sedmihodinovou výdrž baterie si prostě zamilujete. Věřím, že toho nebudu litovat.

„I tento článek píšu na něm a klávesnice mě nijak nemezuje.“ – „neomezuje“. Taky je dobré, že na začátku vykáš a od středu tykáš :-D Bereš to jako, že už jses se čtenáři seznámil? :-D A ať si Bednář odpustí koment mého kometu. Díky
@Vavřa: Podle mě by komentáře měly sloužit k vyjádření nějakého konstruktivního názoru. Chyby v textu mi můžeš psát soukromě. A abych pravdu řekl, tak jsem si žádného tykání nevšiml.
@Vavřa: Zdar vesničane! (Malé „v“ proto, že si nezasloužíš být nikterak uznávaný.) Proč si zase ty neodpustíš ty svoje vylízané a rádoby humorné příspěvky? Co se vůbec sereš do toho, jestli na začátku někomu první vyká a potom tyká?? Navíc v celém textu nevidím žádné tykání… zajdi si na oční, blbe. Že zapomene písmeno v jednom slově je zcela běžné, oproti tvému dementnímu neustálému komolení tvrdých a měkkých „I/Y“ v zásadních a primitivních slovech! A neposílej zprávy po druhých, ale napiš mi to osobně, když mi budeš chtít něco vyřídit, nebo budeš něco potřebovat, ok? Třeba vypálit tu vaši osadu vesničanů nebo tak :-)
Hezké, až na „(každé dvě hodiny restartující se =D)“.
To jsem opravdu nepochopil. S tímto systémem nemám vůbec podobné, prakticky žádné problémy. :)
@Michal Landsman: Né, to neměla být nějaká zaujatá narážka. Měl jsem RC verzi a té začátkem března skončila licence. A ochrana proti dalšímu používání je právě ten restart po dvou hodinách.