Stávám se konzumentem internetu

…a života. Když sedím u počítače, tak nemám problém u něj strávit kompletně celý den. A určitě to není jen můj problém, že? V článku bych se chtěl zmínit, co tvoří náplň toho času, který na internetu strávím. Tím si také chci dát další bod, ve kterém se chci zlepšit a na sobě ho změnit.

Můj čas, který strávím na internetu, nejvíce zaplňuje snad facebook (který jsem i tak dost omezil), twitter, webovky, čtení článků + objevování nových a hudba.

Absolutním free-time-killerem je zmíněný facebook. Od článku, ve kterém jsem popisoval jeho omezení, jsem se stal spíše pozorovatelem. Osobní výlevy už tam skoro nepíšu, protože tamní komunita je dost jiná, oproti té na twitteru, na kterou jsem si zvykl. Kdybych měl porovnat psaní na twitter/facebook, tak by to vyšlo asi 20:1. Facebook už mám – po zrušení icq – jen na kontakt s lidmi, které znám. Sem tam postnu link nebo video, které mě zaujalo ale osobní věci už jaksi ne-e. Cca měsíc zpět jsem omezil i facebook chat, od té doby jsem byl viditelný snad jen pro 10 osob. Od pátku jsem již offline trvale a pokud chci s někým pár minut propsat, tak mě vidí jen ten dotyčný. Existují totiž zprávy. Na těch mám rád to, že nemusím odpovídat ihned – mezitím si můžu dodělat již rozdělané věci a poté odpovědět v klidu.

Twitter mám rád a toho se vzdávat nechci. Je to služba, kde si vyberete, čí zprávy chcete sledovat a dotyčného ani nemusíte znát. Proto tam dost lidí píše s rozumem a oproti facebooku je tamější komunita, kterou si vlastně tvoříte/vybírate sami, inteligencí o dost výš.

Tvorba webů/webdesign/kódování je, dá se říct, mojí prací a nějak ji omezit vlastně ani nemůžu. Proto jsem už delší dobu přemýšlel, jak si zpohodlnit život tak, abych dostal více volnosti a času bez újmy nad webdesignem a stávajícími klienty. Dost mi totiž chybělo to, že jsem postrádal možnost jen tak číst články, sledovat na netu všelijaké přednášky, podcasty a také filmy.

Ze školy dojíždím nejdřív ve tři odpoledne a něco málo po osmé se už hrnu do postele, protože do školy vstávám chvilku před půl šestou. Ani se to nezdá – 7 hodin je docela dost, ale tyto hodiny nemůžu využít jen pro práci na internetu. Začíná léto a například jízdou na kole (aktivita, na které se stávám závislým) po městě zabiju klidně i dvě hodiny.

A tak jsem se rozhodl pro změnu. Nejdůležitějším bodem bude sebekázeň a hlídání se. Pokud to v rámci svého času nebudu zvládat prohrál jsem. Sám nad sebou. Ano, je potřeba si přivést následky dost k tělu, abyste pro příště pochopili, že je potřeba dělat věci pořádně. Pokud nesplníte návyk, který jste si řekli, že do pár dnů budete mít v sobě, prohráli jste. Jednoduše jste másla a je potřeba s tím něco dělat, protože jste prohráli sami nad sebou a nad vlastním předsevzetím či slibem.

Takže se budu muset hlídat, abych dělal jen to, co mi k něčemu bude a odhodil to, co mě brzdí, nic mi nepřináší a osobní či podnikatelský rozvoj zpomaluje. A pokud to bude něco, co je mi k ničemu, nebo spíš co mi nic nepřinese, tak ať u toho můžu alespoň relaxovat – tím mám na mysli třeba dokumenty a filmy…

Jako první jsem si konečně pořídil RSS čtečku, kterou jsem za tento víkend naplnil kvalitními bloggery, nejen českými magazíny a také (převážně anglickými) love-apple blogy. Cílem tohoto kroku je využití těch částí dne, ve kterým jsem offline. Například jízda vlakem nebo škola. Tím získám to, že až budu online, budu moct dělat věci jiné, než je čtení a získám tím další drahý čas. Obrovskou škodou je, že většina kvalitních bloggerů a magazínů nepouští do RSS výstupu kompletní články, čímž jsou pro mě jaksi nepoužitelné a nakonec jsem většinu z nich ze čtečky vyhodil.

Našel jsem dost magazínů a blogů, kteří se věnují podnikání a osobnímu rozvoji, což jsou témata, kterými chci být nadopován nejvíc. Budu je totiž potřebovat a vzdělávat se v mém věku v těchto oborech si myslím, že je víc než dobré.

Dalším time-saverem je nějaký ToDo list. Píšu si tam, co mám kdy udělat a nemusím žádný z úkolů nosit v hlavě. Osobně používám TaskMate. Pokud má někdo zájem o time-management, můžu doporučit přednášku Petra Máry z BarCampu.

Tak… to by mohlo i stačit. Chtěl jsem tím vším vlastně říct, že čas je to, čeho máme málo a je potřeba ho plně a kvalitně využít. Sem tam bych ten den potřeboval delší. Zároveň jsem si článkem dal i nový malinkatý cíl, kterého chci dosáhnout a tím zlepšit své nakládání s časem. Třeba z toho nedokážu vůbec nic a prohraju, nebo se budu hlídat a dokážu vše, co jsem si předsevzal. Uvidíme.