Můj čas, který strávím na internetu, nejvíce zaplňuje snad facebook (který jsem i tak dost omezil), twitter, webovky, čtení článků + objevování nových a hudba.

Absolutním free-time-killerem je zmíněný facebook. Od článku, ve kterém jsem popisoval jeho omezení, jsem se stal spíše pozorovatelem. Osobní výlevy už tam skoro nepíšu, protože tamní komunita je dost jiná, oproti té na twitteru, na kterou jsem si zvykl. Kdybych měl porovnat psaní na twitter/facebook, tak by to vyšlo asi 20:1. Facebook už mám – po zrušení icq – jen na kontakt s lidmi, které znám. Sem tam postnu link nebo video, které mě zaujalo ale osobní věci už jaksi ne-e. Cca měsíc zpět jsem omezil i facebook chat, od té doby jsem byl viditelný snad jen pro 10 osob. Od pátku jsem již offline trvale a pokud chci s někým pár minut proPSAT, tak mě vidí jen ten dotyčný. Existují totiž zprávy. Na těch mám rád to, že nemusím odpovídat ihned – mezitím si můžu dodělat již rozdělané věci a poté odpovědět v klidu.

Twitter mám rád a toho se vzdávat nechci. Je to služba, kde si vyberete, čí zprávy chcete sledovat a dotyčného ani nemusíte znát. Proto tam dost lidí píše s rozumem a oproti facebooku je tamější komunita, kterou si vlastně tvoříte/vybírate sami, inteligencí o dost výš.

Tvorba webů/webdesign/kódování je, dá se říct, mojí prací a nějak ji omezit vlastně ani nemůžu. Proto jsem už delší dobu přemýšlel, jak si zpohodlnit život tak, abych dostal více volnosti a času bez újmy nad webdesignem a stávajícími klienty. Dost mi totiž chybělo to, že jsem postrádal možnost jen tak číst články, sledovat na netu všelijaké přednášky, podcasty a také filmy.

Ze školy dojíždím nejdřív ve tři odpoledne a něco málo po osmé se už hrnu do postele, protože do školy vstávám chvilku před půl šestou. Ani se to nezdá – 7 hodin je docela dost, ale tyto hodiny nemůžu využít jen pro práci na internetu. Začíná léto a například jízdou na kole (aktivita, na které se stávám závislým) po městě zabiju klidně i dvě hodiny.

A tak jsem se rozhodl pro změnu. Nejdůležitějším bodem bude sebekázeň a hlídání se. Pokud to v rámci svého času nebudu zvládat prohrál jsem. Sám nad sebou. Ano, je potřeba si přivést následky dost k tělu, abyste pro příště pochopili, že je potřeba dělat věci pořádně. Pokud nesplníte návyk, který jste si řekli, že do pár dnů budete mít v sobě, prohráli jste. Jednoduše jste másla a je potřeba s tím něco dělat, protože jste prohráli sami nad sebou a nad vlastním předsevzetím či slibem.

Takže se budu muset hlídat, abych dělal jen to, co mi k něčemu bude a odhodil to, co mě brzdí, nic mi nepřináší a osobní či podnikatelský rozvoj zpomaluje. A pokud to bude něco, co je mi k ničemu, nebo spíš co mi nic nepřinese, tak ať u toho můžu alespoň relaxovat – tím mám na mysli třeba dokumenty a filmy…

Jako první jsem si konečně pořídil RSS čtečku, kterou jsem za tento víkend naplnil kvalitními bloggery, nejen českými magazíny a také (převážně anglickými) love-apple blogy. Cílem tohoto kroku je využití těch částí dne, ve kterým jsem offline. Například jízda vlakem nebo škola. Tím získám to, že až budu online, budu moct dělat věci jiné, než je čtení a získám tím další drahý čas. Obrovskou škodou je, že většina kvalitních bloggerů a magazínů nepouští do RSS výstupu kompletní články, čímž jsou pro mě jaksi nepoužitelné a nakonec jsem většinu z nich ze čtečky vyhodil.

Našel jsem dost magazínů a blogů, kteří se věnují podnikání a osobnímu rozvoji, což jsou témata, kterými chci být nadopován nejvíc. Budu je totiž potřebovat a vzdělávat se v mém věku v těchto oborech si myslím, že je víc než dobré.

Dalším time-saverem je nějaký ToDo list. Píšu si tam, co mám kdy udělat a nemusím žádný z úkolů nosit v hlavě. Osobně používám TaskMate. Pokud má někdo zájem o time-management, můžu doporučit přednášku Petra Máry z BarCampu.

Tak… to by mohlo i stačit. Chtěl jsem tím vším vlastně říct, že čas je to, čeho máme málo a je potřeba ho plně a kvalitně využít. Sem tam bych ten den potřeboval delší. Zároveň jsem si článkem dal i nový malinkatý cíl, kterého chci dosáhnout a tím zlepšit své nakládání s časem. Třeba z toho nedokážu vůbec nic a prohraju, nebo se budu hlídat a dokážu vše, co jsem si předsevzal. Uvidíme.

Proč změna?

Ani mi nevadí, že jsem u PC skoro pořád. Štvou mě spíše výsledky toho času, který u PC trávím. Skoro žádné. Nejsem schopný se soustředit na práci, protože si mezitím s někým píšu na facebooku, nebo ho jen musím rychle zkontrolovat, jestli někdo nenapsal status, že se zase ožral, nebo že šel na záchod. Naopak bych se zase nerad podceňoval, jen bych rád napsal, co stojí za těmito změnami.

Hry neznám

Nejsem ten, který do jedné v noci hraje hry, a pak jde na tři hodiny spát. Ne, abych pravdu řekl, tak snad jediná hra (dokonce jsem si to musel teď zkontrolovat), kterou mám v PC, tak je Counter Strike. Hráli jsme ho kdysi ve škole, protože nemáme wifi. Od té doby, co jsme asi třikrát vyhodili pojistky, nám odpojili zásuvky, takže nám jsou notebooky k ničemu. Někteří je sice nosí, ale já už jsem to vzdal. Nemá to cenu.

Dostali jsme se k tomu, že hry doma nehraju. Co teda vlastně dělám? Vždyť to musím mít plno času, ne? Kdybych se na PC sem tam nudil a sem tam z nudy si pustil film, tak bych byl nejšťastnější. Bohužel to tak není. Někdy dokonce cítím, že jsem ve stresu. Musím napsat to, zkontrolovat to, přehrát to, stáhnout to, zkopírovat to… a hned je devět večer.

Už jsem se naučil psát si každou hovadinku, kterou chci udělat, do iPhonu nebo na nejbližší papírek. Stále bych se ale měl naučit využít čas efektivněji, nebo jej alespoň trávit jinak, než několikahodinovým sezením. Není to to nejlepší. V následujícím seznamu je dost věcí, kterým se chci víc než trochu přiblížit.

• omezit facebook (to už se mi tak nějak podařilo, jsem tam tak jednou za hodinu)
• omezit sezení u PC (místo toho raději zajít ven, nebo třeba sledovat film z postele)
• naučit se učit (ano, jde to – nějaké kouzlo na tom průběžném učení opravdu je)
• chodit spávat kolem 22:00 (vstávám 5:40 a často mě bolívá hlava)
• více využívat iPhone (nedal jsem do něj tolik peněz, jen abych sledoval twitter a facebook)
• začít opět fotit (nemám rád zimní focení, v létě to snad půjde líp)
• začít natáčet a tvořit videa (docela dost mě baví hrát si s videem, takže opět léto)
• častěji psát články
• vydělat víc peněz, než minulý rok (trošičku dlouhodobější bod)
• upřednostňovat práci před jakoukoliv „zábavou“ na PC (všechno odkládám na později, to je chyba)

Pokud se mi to podaří a alespoň částečně budu některé body splňovat, budu to brát jako výhru sám nad sebou. A to už je co říct.

WPtouch se hodí asi jen pro grafikou hodně složité blogy, což já určitě nemám a proto se mi tento plugin nevyplatí.

Blog s WPtouch

Blog s vyplým WPtouch

Už několik lidí se mě ptalo, proč nechodím na ICQ. Některé dokonce napadlo, že jsem si je bez oznámení smazal nebo dal do ignore listu. Ne, nikoho jsem si nemazal a v ignore jsem taky nikoho neměl. ICQ jsem prostě po jedné z mnoha přeinstalací Windows už nenainstaloval.

Za prvé mě většina lidí otravovala s odpornýma řetězákama, které přímo nesnáším. Podle nich bych měl mít dalších asi 48 let smůlu a mít šílené dluhy za používání ICQ, protože jsem nějakou zprávu nepřeposlal dalším 10-ti lidem.

Za druhé jsem uplně nesnášel, když někdo napsal Ahoj, jak je?, já jsem mu odepsal a dotyčný už nic nenapsal. Proč mi teda píše? Z nudy? Na to já nemám čas. K čemu mu bude informace jak mi je? Kdyby dotyčný aspoň nahodil nějaké téma, tak bychom konverzovali a já bych si teď nestěžoval.

Za třetí se v poslední době už nedaly posílat soubory, protože většina vyměnila ofiko ICQ klienta za nějakou Mirandu nebo QIP. Proto jsem většinu souborů posílal přes email. Takže další plus pro zrušení ICQ.

Za čtvrté mě štvala absence uložení nastavení – prostě vytvoření nějakého konfiguračního souboru, který bych po další instalaci jen nahrál a nemusel nic znovu nastavovat. To mně vadilo asi nejvíc, protože Windowsy přeinstalovávám celkem často. Jsem, dá se říct, náročný uživatel a když něco nefunguje jak má, tak se s poloviční funkčností nespokojím.

Čas. To je to, co mi, kromě operační paměti, ICQ hodně bralo. Někdy jsem propsal i celý večer. Ne, nepotřebuji si tolik psát a ani to nemám moc rád. Když něco potřebuji vyřídit, používám telefon. Mám facebook a tam je chat taky. Na nějaké domluvení se, abych šel ven nebo co bylo ve škole to bohatě stačí.

To je asi vše. ICQ mi nechybí, není důvod. Ty lidi, které potřebuji, tak najdu na facebooku a kdyby ne, tak existuje telefon. Pro soubory máme email, který je určitě spolehlivější a především rychlejší. Pro telefonování a sem tam i chatování používám Skype, kde mám jen pár osob, které tam opravdu chci a se kterýma si opravdu píšu.

Mimochodem, četli jste si někdy podmínky používání ICQ? To Vám určitě vykouzlí úsměv na tváři =)