3G nebo 3GS?

Projížděl jsem Aukro, že si seženu opět iPhone 3G. Počítal jsem s cenou tak do 8000,- Kč a s perfektním stavem. Jelikož je iPhone 3G už celkem dost starý, nebylo na Aukru nic, co by se mi líbilo. Absolutně nový iPhone 3G tam prostě nebyl a nějaký obouchaný jsem nechtěl. Par dnů jsem to takto projížděl a pak jsem se na to vykašlal. Řekl jsem si, že si rovnou koupím iPhone 3GS. Proč ne, že? Budu mít rychlejší systém, kompas, lepší grafický čip, dvojnásobnou operační paměť a taky o trochu lepší foťák. Ikdyž si za to celkem dost připlatím, řekl jsem si, že do toho jdu.

Ideální aukce nalezena

Narazil jsem na tuto aukci a ikdyž mě uvýtal tekst „Nabýzím zde nový…“, tak jsem si řekl, že i přesto nabídnu mimo Aukro cenu a telefon koupím. Napsal jsem email, zda by tedy byla možná nižší cena a také otázku, jestli jsou fotky opravdu prodejcovy. Samozřejmě, že dotaz na fotky byl ignorován a nabídka částky 11.000,- Kč byla prodejcem ihned přijata. V archivované aukci si můžete všimnout, že na prvních dvou fotkách je originální iPhone a na poslední fotce je jen nějaký šrot. Slušně řečeno: jen klon iPhonu. V aukci je psáno, že je telefon nový, zafoliovaný a tím pádem tedy nerozbalený. Proto jsem si řekl, že prodejce obrázky stáhl z netu a do aukce je dal jen tak, ilustrativně. Na obrázku jsou totiž krabice již rozbalené. Nějak jsem se tím nestresoval, protože pokud by mi došlo něco jiného, než je psáno, tak by nebyl problém to řešit soudně. Bohužel odlišné fotky byly pravděpodobně důvodem k následnému smazání aukce.

Zezačátku bezproblémový obchod

I po smazání aukce jsme s prodejcem stále komunikovali a domlouvali obchod. Vše bylo rychlé a - dejme tomu - i v pořádku. Bylo mi tvrzeno, že telefon je nový a zapečetěný a v tu dobu jsem neměl důvod prodejci nevěřit. Nakonec mi byl telefon odeslán Českou poštou na dobírku.

Ouha, něco se porouchalo…

Už den před přijetím balíku mě chytaly celkem negativný myšlenky na twitteru. Nebyl jsem daleko od pravdy. Po přijetí jsem teda došel jsem na poštu, zaplatil 11 tisíc, podepsal papírek, převzal balík a odešel jsem. Po několika metrech jsem ze zvědavosti balík otevřel. No a co na mě vykouklo? Především neoriginální krabice. Nikde žádný nápis iPhone 3GS ani klasické stříbrné jablíčko. S mírným pocitem nasranosti jsem krabici otevřel. Co myslíte, že na mě vybaflo? Jen čínský šrot za cca 1500,- Kč. Za ten nejhorší klon iPhonu jsem zaplatil 11.000,- Kč, které teď leží nedotknutelně na poště. Cítil jsem bezmocnost. Po pár krocích se mi sebevědomí dostávalo zpět a já už hledal finty, důvody a prodejcovy chyby, abych z něj peníze dostal zpět…

Je libo trošku přiostřit?

Začal jsem v klidu. Napsal jsem email, že to beru jako nedorozumění a že jen jednoduše anulujeme náš obchod – telefon pošlu zpět na dobírku za cenu 11.000,- a nebudeme to dál řešit. Nechtěl jsem žádné omluvy nebo vysvětlování, jen jednoduše vrátit své peníze. Prodejcova odpověď mě docela dost zarazila. Nebudu sem vypisovat znění emailu. Stručně řečeno, mě prostě odpálkoval s tím, že jsem si měl aukci líp přečíst, vše co nabízel v aukci prý bylo pravdivě popsané a že je to můj problém, že jsem se ozval s nabídkou této ceny.

Po dobrém nefungujeme

Tak jsem sepsal v celkem dost dlouhém mailu, co všechno udělal za chyby, jak se dopustil trestného činu, jak mě podvedl a jak porušil obchodní podmínky Aukra, až ho dokonce zablokovali apod. Nevím proč, ale už jsem byl celou dobu v klidu. Už mě nenaštvalo, že mi jen tak začal tykat, že mi každý den psal a sliboval něco jiného a že mi napsal, jestli si z něj dělám prdel. Jen jsem se nad těma mailama usmíval a říkal si, že si vůbec neuvědomuje, že já jsem v této situaci ten, který by měl nadávat, psát sprostě a posílat lidi do všemožných míst, či částí těla. Přece já jsem ten, který nemá peníze, ne? Prodejce krásně ukázal, že v takové situaci neumí trefně reagovat.

Výsledek?

Všechny maily jsem psal s absolutním klidem. Každý jsem se snažil napsat tak, aby při čtení nevyznělo žádné zvýšení tónu hlasu. I tohle dokáže s člověkem udělat hodně. Vždyť to znáte, dobrá nálada a klid naštve tolik lidí, že stojí za to si ji udržet. A můžu poněkolikáté potvrdit, že to opravu funguje. Také většina mailů prošla pod rukama Vládi Bednáře, který do nich zakomponoval trošku psychologie, čímž mu děkuji za pomoc. Výsledkem toho všeho je ztracený týden sháněním dalšího iPhonu, stupidním hádáním se po mailu a nakonec teda vrácení zaplacené částky. Přitom to bylo všechno samozřejmě úplně zbytečné a šlo to vyřešit jedním mailem. Prodejce si myslel, že když je mi 16, že si nechám na hlavu házet bobek. Ne, spletl se. Nejsem tento typ člověka, ale tak… zkusit se má všechno, ne? :)

Nakonec se teda vše vyřešilo. Prodejce jsem donutil poslat peníze a dnes má již telefon u sebe. Uvidíme, jak dopadnou další mé krůčky k iPhonu. Mám pocit, že iPhone 3GS je snad jen pro vyvolené a já mezi ně nepatřím. Achjo…

Nemluvím o padání systému nebo aplikací, ale o přívětivosti celého systému. Je hrozný, nedá se pohodlně používat a vůbec není pohodlný. Ale musí se uznat, že je to nejlepší systém, který Microsoft udělal. Ikdyž má Mac OS X dejme tomu 3/4 funkcí Windowsu, tak jsou do detailu propracované a maximálně použitelné. Dlouhodobou prací na Windows se člověk dostane maximálně do extáze absolutní naštvanosti (krotím se).

K tomu všemu se ještě přidává koupě HD2, samozřejmě se systémem Widows Mobile 6.5. Ve Windowsech je tolik nelogických funkcí, že se mi chce brečet. Ať v těch mobilních (v mobilních jich je víc), tak v počítačových…

Všem, kteří se pro telefon rozhodují mezi systémem OS X nebo Windows, bežte do OS X. Opovažte si koupit Windows! Pokud se mě někdo někdy zeptá/zeptal, jaký telefon je dobrý, nebo jaký telefon si má koupit, tak doporučuji jedině iPhone. 3G nebo 3GS, to je jedno. Mám teď pár dnů HTC HD2 a přechod z iPhone na tohle byla nehorázná blbost. Možná má gigahertzový procesor, ale pořád se mi zdá oproti iPhone pomalý. Jediné, co mě u něj drží je možnost přehrávat nepřevedená avi videa na obrovském displayi s perfetkním rozlišením. Bohužel, tohle mi nestačí. Pokud někde seženu iPhone 3G nebo 3GS v perfektním stavu, tak HD2 prodám a vrátím se zpět k pohodlnému telefonu.

iPhone a jeho Mac OS X je to nejlepší, co mě mohlo potkat (v rámci telefonů samozřejmě). Bohužel jsem si naivně myslel, že už se chlapci ve Windows probudili a něco s tím systémem konečně udělali. Ne, neudělali. Chci zpátky iPhone.

V budoucnu bych si rád připlatil za kvalitu (a eliminaci mé stálé naštvanosti) a pořídil si MacBook. Kdy? To je vě hvězdách…

HTC zachraňuje Microsoft

S klidem můžu říct, že bez HTC Sense by byla popularita HD2 poloviční. Firma HTC a její programátoři Microsoft vyloženě zachraňují. Co neudělá Microsoft, tak do dalšího kusu telefonu přidá HTC. HTC Sense (dříve TouchFlo 3D nebo také Manila) je velmi dobrá věc, zobrazuje 3D hodiny, vychytané počasí, které se stahuje podle polohy telefonu (podle GSM buňky), má v sobě přehrávač a také skvělý prohlížeč fotek, sms zpráv a emailů.  (+)

HTC Sense music player

Nevím proč, ale už se mi parkrát stalo, že se tato záložka, dejme tomu „music tab“, v HTC Sense prostě nějak „sekla“ a hudbu nešlo přehrávat. Na dotyk reagují všechny tlačítka ale hudbu Vám prostě nepřehrají, prostě se po tapnutí nic nestane. Dá se to řešit restatem telefonu, po něm je vše zase v pořádku. Tohle ale snad není řešení. S tím by mohli něco udělat. (-)

Přehrávání hudby a změny hlasitosti

Toto je absolutní chyba, kterou v HTC udělali. Pokud přehráváte hudbu ve výše zmíněném music tabu a pomocí HW tlačítek měníte hlasitost, hlasitost skáče o cca 6% (to by se ještě dalo ale i tak bych uvítal menší rozestup). Pokud však telefon zamknete (a hudba stále hraje) a poté měníte hlasitost, tak skáče o 20% (!), tzn. máte pouze 5 úrovní hlasitosti. To snad HTC nemyslí vážně?! Bohužel se to nedá nijak obejít změnou registrů, takže to holt musí všichni posluchači hudby přežít takhle. Od telefonu za 12-15 tisíc bych teda čekal větší luxus. (-)

Facebook

Pánům v HTC patří také velký dík za možnost propojit kontakty s facebookem. Můžete zvolit automatické přiřazení ke kontaktům podle jména nebo kontakty přiřadit manuálně. Propojením kontaktů získáte fotografii, která se přiřadí ke kontaktu v telefonu, dále si můžete prohlédnout aktuální stav nebo fotoalbum. Pokud má Váš přítel na facebooku vyplněné datum narození, tak se Vám do kalendáře rovnou přidá a Vy na něj v den jeho narozenin (snad) nezapomenete. (+)

Jinak teda aplikace facebook od Microsoftu je absolutně nepoužitelná, nejen že se nezobrazují všechny statusy a události ale také není možnost nijak zobrazit komentáře. Ta aplikace si prostě dělá co chce. Je to tím, že to dělal Microsoft? Facebook for iPhone byl oproti tomuto dokonalý. (-)

Pohodlnost psaní/ovládání

HTC HD2 má kapacitní display – citlivý na teplo. Výhody: Display je vytvořen ze skla, takže se poškrábání hrozí méně než u odporového displaye. Dále na display nemusíte vůbec tlačit, stačí se jen lehce dotýkat. Nevýhody: Display se musí dotýkat s teplou pokožkou, tzn. že s rukavicemi toho moc nenapíšete. Tohle byl, podle mého názoru, od HTC velmi dobrý tah a taky jeden z velkých důvodů, proč jsem si HD2 koupil. (+)

Taky bych se rád zmínil o psaní na kapacitním displayi. Na iPhonu se mi psalo perfektně, skoro žádné překlepy a perfektní přesnost. Na HD2 ne. Možná je to šířkou telefonu, že už nedosáhnu lehce palcem třeba na písmeno „a“ a díky tomu kloužu na písmena „s“ a „d“. Ale ne, tomuto musím dát mínus, na xda-dev je těchto témat spoustu, takže to není jen můj problém. Existují na to i caby, které změní hodnoty registrů a citlivost je potom lepší, bohužel jsem se k nim kvůli nedostatku času a mé lenosti zatím nedostal. (-)

Rychlý a svižný telefon? Blbost

Stačí jen pouhá aktualizace tweetů z Twitteru nebo aktualizace počasí přes GPRS a telefon už se seká. Kde je teda ta výhoda gigahertzového procesoru? Už to není ladné přejíždění mezi taby, už to není to krásné a svižné posunování textu v Opeře. Proč? iPhone tohle zvládal v pohodě. Celou dobu, co jsem ho vlastnil, jsem měl zaplé GPRS i wifi. Na HTC mám pořád tendenci to vypínat. Jednak to v horní liště šíleně bliká a jednak mi z GPRS skáčou repráky po stole. Ano, špatné stínění, dobře, ale iPhone tohle nedělal – alespoň ne v takové míře, abych si toho všiml. Jako rychlý telefon bych to rozhodně nenazýval. (-)

Něco jiného je video. Tomu musím dát jednoznačně plus, stačí stáhnout CorePlayer, natáhnout na microSD kartu nějaký film v AVI a můžete se dívat. S trochou nastavení v CorePlayeru dosáhnete perfektního obrazu a na tak velkém displayi je radost se koukat na filmy. Ale jak říkám, stačí jen jedna stupidní aktualizace něčeho z netu a video se Vám začne sekat. (+)

Hudba a zvuk

Zvuková reprodukce je průměrná, dokud si nenaistalujete aplikaci ze třetí strany. No jo, to by to nebyl Microsoft, aby to bylo dokonalé. S aplikací SRS WOW HD už je zvuk lepší, ale stále se mi zdá tichý. Možná jsem na zvuk náročný. Celkově se správným nastavením aplikace SRS WOW HD bych reprodukci hodnotil známkou jedna mínus. (+)

Čeština

S češtinou (diakritikou) problémy jsou i nejsou. Zaleží, jak se to veme. HD2 s diakritikou (třeba v mailech) jako takovou problémy nemá, průšvih je v tom, že některé aplikace (třeba budík) jsou napsány v jiném kódování, než jsou zobrazovány. Proto se v budíku místo „Zavřít“ objeví „ZavØít“. V jiných HTC aplikacích jsem na tento problém už nenarazil. (-)

HTC HD2 není tak dokonalý, jak všichni píšou. A také není rychlý, rychlý telefon si představuji jinak. Proto si koupi telefonu opravdu rozmyslete. Hlavně je třeba si říct, na co ten telefon potřebuju, co mi dá on a co budu muset oželit já. Já jsem si telefon koupil narychlo, ale i přes jeho problémy a mouchy k iPhonu zpátky nepůjdu (půjdu). Dnes o HD2 vše, myšlenkových pochodů o tomto telefonu bude více.

Na onen „okamžik“ jsem měl jen pár setin vteřiny a byla to opravdu náhoda. Čočka foťáku totiž zabírala jen cca 15-20 metrů kolejí – tzn. že „čumák „vlaku byl v záběru maximálně 45 setin vteřiny. Dokonce na dveřích do kabiny strojvedoucího a na oknech si lze všimnout vzorkovací frekvence fotoaparátu, která je 60Hz. Foťák tím pádem bere 60 rámečků za vteřinu a ani to nestačilo pro reálné vykreslení snímku. Dveře jsou totiž “v realitě“ kolmé se zemí.

Né že bych z toho chtěl dělát bůhví jakou událost ale přijde mi to zajímavé :)

Začnu: vpravo ode mě mám televizi, ve které přes PC hraje film Mamma Mia!, na který se dívá ségra (3 roky) z mojí postele. Vpravo mezi TV a mnou je vertikální zesilovač na 2.1  repro Genius. Přede mnou je LCD Acer AL1916W, na stranách od něj jsou výškáče, na stojanu od LCD mi leží vytrhlý kus z novin, kde se píše o nějaké foto soutěži a rozbitý prstýnek, který chce ségra spravit. Pod monitorem (kousek vedle) je díra ve stole, ze které mi vedou všechny káblíky od PC, hlavní je však USB HUB na 4 porty – 2  jsou pro bezdrátovou myš (Trust) a klávesnici (hama), 1 zabírá čtečka microSD karet (na kartu z PDA) a v posledním je permanentně zastrčená 2GB flashka. Na druhé straně od LCD jsou poznámkové papírky v plastové „vaničce“ (nevím, jak to jinak nazvat :). Vlevo pak myš, vedle ní HTC Touch Cruise, sklenka Dobré vody Citron, flaška Dobré vody Citron a to je asi tak všechno, co se najde na mém stole :)

Jak to tak čtu, tak na stole toho moc nemám :) ale když se rozhlédnu, mám tu šílený bordel.

Jak jste na tom vy? Blogujete? Napište svůj článek na tohle téma a linkněte jej v komentářích…